Lezecké závody na obtížnost v Chocni 2. LIGA

20. listopadu se již tradičně na choceňské lezecké stěně konaly druholigové závody ČHS. Letošní ročník se podařilo uskutečnit i přes nepříznivé podmínky, které všeobecně panují, a po týdenních přípravách bylo vše na závody nachystáno. Velké díky patří především našim stavěčům a jejich pomocníkům, kteří stavěli závodní cesty mnohdy i dlouho do noci. Povedlo se jim tak pro závodníky v kategoriích chlapců a dívek U10, U12, U14 a B připravit devět krásných, leč zapeklitých cest. Na závody přijelo celkem 36 dívek a 26 chlapců. Závody by se nepodařilo uspořádat bez pomoci sponzorů jako jsou ČHS, město Choceň, Virgin Grip, Rafiki, Composit airplanes, Donocykl, PSP, Techplast, Orlická laboratoř, Elbas, Ocún, SAHM, Tilak, Singing rock, pekařství Lifka, Choceňská mlékárna, pivovar Splávek, Skimen

Je třeba také dodat, že se závodů účastnilo i několik domácích lezců a v celku se jim dařilo probojovat se na vysoké příčky. Nejlépe z choceňských lezců se vedlo Davidu Hejzlarovi, který ve své kategorii obsadil 2. místo. Dále pak Čendovi Pinkasovi, který se umístil jako čtvrtý, a Helče Nimhausové, která obsadila také čtvrtou příčku.

V neposlední řadě děkujeme všem pořadatelům a dobrovolníkům, kteří pomáhali závody připravit a dohlíželi na jejich hladký průběh.

Úplnou výsledkovou listinu dívek naleznete na: https://www.horosvaz.cz/res/archive/429/070527.pdf

Úplnou výsledkovou listinu dívek naleznete na: https://www.horosvaz.cz/res/archive/429/070527.pdf

 

Ádrkros 2021

Pro velký úspěch minulých let se ani letos choceňští horolezci nezalekli výzvy s názvem Ádrkros a opět dokázali, že jejich parketou není pouze lezení po skalách, ale že jsou všeobecně sportovně nadaní. Tento běžecký závod se uskutečnil 6. listopadu a jeho délka byla 9,4 km Adršpašskými skalami. Letošního ročníku se zúčastnili Blanka, Julča a Martin Košťálkovi, Jana, Martin a Terka Pinkasovi, Rado a Roman s Bárou coby pořadatelkou. I přes temné a chladné ráno se počasí nakonec vyšvihlo a na závod svítilo slunko. Pro nás běžce to bylo hned o něco příjemnější – běžet takový závod v takovém náročném terénu a ještě k tomu v dešti by se asi nikomu nechtělo. I přes drobné bolístky, které trápily některé z účastníků už před začátkem závodu, se všichni nakonec vyhecovali a šťastně doběhli do cíle,  kde si dopřáli zasloužený svařák s borůvkovým koláčem. Opojeni kouzlem okamžiku se i letos běžci-horolezci slavnostně zapřísáhli k účasti na příštím ročníku. Uvidíme, jak se jim bude dařit trénovat a kolik z nich se nakonec odhodlá a poběží i v roce 2022.

Terka

Co se stalo, přihodilo v roce 2021

Když se řekne rok 2021, vybaví se nám slova jako karanténa a korona, ale nesmíme zapomenout, že se odehrály i jiné události. Proto bych pro Vás ráda udělala rychlou  rekapitulaci  výkonů našich choceňských lezců. 

Pro všechny vrstevníky, kteří sportují při škole, se naskytla úžasná příležitost věnovat se tréninku opravdu naplno. Několikahodinové lezecké tréninky se staly denním chlebem mnohých z nás.  Českou mládež to poznamenalo natolik, že z evropských závodů vozila pravidelně medaile. Největší českou lupičkou onoho drahého kovu se stala Barbora Bernardová. Vyhrála celkem šestkrát evropský pohár, jak v lezení na obtížnost, tak i v boulderingu.  

Také Martin Stráník, choceňský rodák a zodpovědný rodič, nelenil a na obtížnostních světových šampionátech si vydobyl dvě bronzové medaile a z prestižního závodu Arco Rock Masters si odvezl stříbro za disciplínu bouldering. 

Na letošní české závodní scéně závodníci z našeho města příliš nezářili. Mezi nejlepší umístění patří 10. místo v lezení na obtížnost v Českém poháru, kategorie A (2004-2005) a získala jej Dominika Serbáková. Já (Žofie Košťálková) jsem si dolezla pro 5. místo ve své kategorii A a 13. místo v ženách Českého poháru v lezení na obtížnost. 

Na skalách padaly přelezy jako kroupy. Marťas vylezl dva bouldry za 8C (nejtěžší dosud přelezený boulder na světě se klasifikuje za 9A, což je jen o dva stupně těžší; odkazy níže). Na venkovní scéně zářil taktéž jeho bratr Štěpán Stráník, přelezl osm bouldrů v obtížnosti 8B. I já jakožto Marťasova svěřenkyně jsem si zapsala boulder v obtížnosti 7C. Na rozdíl od našeho popolézání vyrazil Víťa Dubec do nebeských výšin  a pokusil se o zdolání Gashenbrumu II (8 035 m n.m.), bohužel neúspěšně.  Pokud byste měli zájem si přečíst více o Víťových výstupech, můžete tak učinit na jeho internetovém blogu.

Lezecká sezóna ještě nekončí, ba právě naopak teprve začíná. Tímto vyzývám všechny lezce: koukejte vyrazit do skal! A to, že vás prý zebou prstíčky, není omluva, ale známka ideálního tření. 

Děkuji za pozornost, a ať už děláte cokoliv, tak Vám přeji pevné zdraví a mnoho úspěchů v roce 2022.

Žofka Košťálková

MARŤASŮV BOULDER –  Black Panter 8C přelez Martin Stráník – Black Panther 8C/V15 FA , Warrior 8C přelez Martin Stráník – Warrior (8C/V15) FA

ŠTĚPÁN STRÁNÍK – Dogamtix Dogmatix 8B Sloup

KotelFest

Devátého října letošního roku proběhl historicky první choceňský KotelFest, boulderingové závody v prostorách bývalé kotelny. Pro lezce bylo připraveno na dvacet boulderů všech obtížností od stavěčů Marťase a Kuby. Ve čtyřech kategoriích (děti, junioři, dospělí a masters) se dohromady sešlo bezmála čtyřicet závodníků. K vysoké účasti dozajista přispěla i pohodová atmosféra, o kterou se postarali přátelsky naladění souputníci, ale pravděpodobně i skutečnost, že závodník se mohl dostavit kdykoli mezi devátou hodinou ranní a čtvrtou hodinou odpolední a na řešení boulderových problémů měl tolik času a pokusů, co mu síly stačily. Nejlépe si se závodními bouldery poradili Zuzka Zemanová a Maty Diblík z kategorie nejmladších, junioři Naty Švecová a Čenda Pinkas, z dospěláků Terka Pinkasová a Mára Škorpil a z nejostřílenějších závodníků předvedli nejlepší výkon Martin Pinkas a Iva Slováková. Nelze si nevšimnout, že nepsanou kategorii Rodina ovládli Pinkasovi, neboť i poslední závodnice tohoto příjmení, Jana, se ve zkušených ženách umístila na třetím místě (hned za Blaničkou Košťálkovou). 

Aby toho sportování nebylo příliš, po skončení závodů a vyhlášení výsledků došlo i na kulturu. O tu se postaral Víťa Dubec se svou přednáškou o expedici na Gasherbrum II, které měl tu čest se zúčastnit. Při líčení administrativních težkostí spojených s odjezdem do Pákistánu v době koronavirové jsme se zasmáli, při líčení dramatického výstupu na vrchol se nám tajil dech. Na přednášku plynule navázala afterparty u grilu a pípy, kde bylo možné potkat i kamarády, kteří v sobě během dne závodního ducha neprobudili.

Na závěr se sluší a patří poděkovat nejenom organizátorům v čele s Marťasem, ale i všem zúčastněným, kteří svou přítomností přispěli k vytvoření příjemného prostředí. 

Fotogalerii a videogalerii ze závodů najdete tady