V sobotu 19. listopadu jsme se vypravili na Orlický Monkey Cup do Lanškrouna. Sraz jsme měli v 8:00 před halou v Chocni, odkud jsme jeli auty na již zmíněné závody. Po přihlášení náš čekala prezentace, kde jsme se mimo jiné dozvěděli, které cesty a bouldery budeme lézt. Každá kategorie měla lézt dvě cesty na obtížnost, jednu na rychlost a jeden boulder. Poté jsme ihned nastoupili na první cestu a začalo se lézt. Závody se skládaly ze šesti věkových kategorií, a tak některá kategorie občas zrovna nelezla z důvodu cesty zabrané jinou kategorií. Čekání na cesty nám však mohl zpříjemnit nedaleký bufet, ve kterém byla různá jídla od zákusků až po tousty. Když jsme dolezli, stačilo už jen počkat, až dolezou ostatní kategorie, a mohly se vyhlašovat výsledky. Jelikož se však závodu zúčastnilo více jak 100 závodníků, tak se závody mladších kategorií trochu protáhly. Asi kolem třetí hodiny odpoledne bylo dozávoděno a vyhlašovaly se výsledky. Z choceňské výpravy na medailové příčky dosáhli Čeněk Pinkas (kategorie U16) a David Hejzlar (kategorie U20), kdy oba skončili druhém místě.
23. 5. 2022; 10. 6. 2022 23. 5. v pondělí jsme se vydali do Pardubic na jejich nově postavenou boulderovou stěnu. Tam nás vřele přivítali a vysvětlili nám pravidla, jak bude kvalifikace probíhat. Čekalo nás 8 boulderů s tím, že jsme nevěděli, kolik jich bude potřeba na postup do semifinále. Spoustu z nás po chvíli začala více lákat část s parkourovým vybavením. Po náročném lezení jsme měli rozchod v Afi Paláci a pak nás čekala už jen cesta domů… A také týden nervozity a čekání na výsledky. Do semifinále nás postoupilo 5 zdatných lezců, a to Kuba Richter, Vojta Kastner, Verča Dvorská, Natka Švecová a Terka Švecová. A tak jsme se 10. 6. vydali do Prahy, kde se konalo semifinále a finále. Bouldery byly už o něco těžší a bylo vidět, že byly postaveny od profesionálních stavěčů. I přes velké vedro jsme si to užili, protože boulderová stěna byla venkovní a pro všechny to bylo něco nového. Do finále postupovalo 8 kluků a 8 holek. Vojta skončil na 17. místě, Kuba na 5., Verča na 46., Terka na 45. a Natka na 11. místě. Tím pádem do finále postoupil jen Kuba, kde s dalšími 7 lezci měli připravené 4 bouldery, které byly zase o něco těžší. A tak se Kuba celkově umístil na krásném 5. místě. Jsme rádi, že jsme si mohli vyzkoušet lezení na venkovní stěně v Praze, závodní atmosféru a skákání přes parkourové překážky v Pardubicích.
Jako každý rok jsme vyrazili na letní víkendové soustředění do skal. V pátek 10 .6. jsme se sešli u haly společně s ostatními horolezci. Tam jsme se rozdělili do aut a jeli jsme dlouhou cestou až do vesničky Malá Skála, kde se soustředění konalo letos poprvé. A tak jsme byli všichni zvědaví… Jelikož jsme neměli zařízenou stravu, tak naše zdatné horolezkyně kuchařky po příjezdu uvařily výborné rizoto, zatímco my jsme hráli seznamovací hry a koupali se v řece. Večer jsme se zabavili tím, že jsme si opakovali, jak budeme slaňovat, a rozdali si potřebné vybavení. Druhý den brzy ráno nás čekala rozcvička a švédské stoly ke snídani. Poté jsme si sbalili věci do skal a vydali jsme se na Suché skály, které jsou dominantou Maloskalska. Cesta byla do kopce, s batohy, těžkými lany a vybavením, ale díky hezkému počasí to nikomu „nedělalo“ problém :-D. Na skalách jsme byli rozděleni na 3 až 5-ti členné skupiny s vedoucími, ve kterých jsme lezli i další den. I přes oblíbenost těchto skal jsme měli spoustu možností, a tak si každá skupinka našla své. Pro některé byl výhled ze skály nevšedním zážitkem. Pro většinu bylo také velkým zážitkem si poprvé vyzkoušet slanění ze skály. Když už jsme byli vyčerpaní, vydali jsme se procházkou zpět na ubytování, kde jsme vydechli a pak jsme se šli zchladit do řeky. Užili jsme si spoustu legrace a mohli jsme si vyzkoušet paddleboardy. Večer jsme měli spoustu možností… Někdo hrál deskové hry, někdo frisbee a někdo volejbal. V neděli ráno nás místo rozcvičky probudila radost z toho, že rozcvička nebude, ale museli jsme si jít zabalit věci. Posilnili jsme se snídaní a vyrazili jsme opět do kopce ke skalám. Nedělní lezení se velmi podobalo sobotnímu, takže jsme se ve stejných skupinkách pokoušeli o vrchol a opět jsme byli omámeni krásným výhledem. Po velkých výkonech jsme se všichni sešli na parkovišti, kam pro nás přijela auta, a vyčerpáni jsme odjížděli domů. Cestu nám zpestřila zastávka na benzince na nanuky, které přišly vhod. Po dlouhé cestě jsme měli rozchod opět u haly. Celý víkend jsme si moc užili, a to díky skvělému kolektivu a počasí, které nám konečně vyšlo a nepršelo jako předešlé roky. Už teď se těšíme na další letní lezecké soustředění.
Emča Papayová a Natka Švecová
Projekt podpořen Pardubickým krajem, SVC – Mikádo Vysoké Mýto a firmou Iveco Czech Republic, a. s.
Poslední březnovou sobotu 26. 3. 2022 se v Chocni po dvouleté odmlce, díky koronaviru, uskutečnil Orlický Monkey Cup. Kdo tento pojem nezná, tak se jedná o všestranné lezecké závody pro mládež. Zároveň jsou tyto závody součástí seriálu, které se konají dále v Ústí nad Orlicí, Lanškrouně a České Třebové. Závodí se celkem ve třech disciplínách, v lezení na obtížnost, lezení na rychlost a v boulderingu. Letos nastala novinka a poslední zmíněná disciplína se odehrávala na boulderingové stěně, kterou nově buduje Horolezecký Klub Choceň. Organizačně náročnější přesuny závodníků mezi stěnami proběhly díky krásnému počasí bez problémů a zároveň představovaly příjemné zpestření. Závodů se celkem zúčastnilo rekordních 124 dětí, které k nám dorazily z Rýmařova, Letohradu, Ústí nad Orlicí, Lanškrouna, Žamberku, Trutnova, Prahy-Smíchova, České Třebové a Šumperka. Choceňských závodníků bylo celkem 23 a opět nezklamali. Někteří stáli i na stupních vítězů. V kategorii dívky U16 se na třetím místě umístila Natka Švecová, druhé místo v kategorii chlapci U8 obsadil Šimon Fikejz. V kategorii chlapci U16 jsme měli hned dva úspěšné horolezce, a to Čendu Pinkase na druhém místě a Kubu Richtera na třetím místě. Podobně úspěšní byli i chlapci v kategorii U18. Na prvním místě se umístil David Hejzlar a na třetím místě Jan Jirout, první místo v kategorii U20 obsadil Vojta Slovák. Byly to velice vydařené závody bez větších problémů a hlavně bez žádného zranění. Velké díky patří stavěčům, organizátorům a sponzorům, kteří se podíleli na uskutečnění Orlického Monkey Cupu. Děkujeme.
