Letní lezecké soustředění na skalách 2022

Jako každý rok jsme vyrazili na letní víkendové soustředění do skal. V pátek 10 .6. jsme se sešli u haly společně s ostatními horolezci. Tam jsme se rozdělili do aut a jeli jsme dlouhou cestou až do vesničky Malá Skála, kde se soustředění konalo letos poprvé. A tak jsme byli všichni zvědaví… Jelikož jsme neměli zařízenou stravu, tak naše zdatné horolezkyně kuchařky po příjezdu uvařily výborné rizoto, zatímco my jsme hráli seznamovací hry a koupali se v řece. Večer jsme se zabavili tím, že jsme si opakovali, jak budeme slaňovat, a rozdali si potřebné vybavení.
Druhý den brzy ráno nás čekala rozcvička a švédské stoly ke snídani. Poté jsme si sbalili věci do skal a vydali jsme se na Suché skály, které jsou dominantou Maloskalska. Cesta byla do kopce, s batohy, těžkými lany a vybavením, ale díky hezkému počasí to nikomu „nedělalo“ problém :-D. Na skalách jsme byli rozděleni na 3 až 5-ti členné skupiny s vedoucími, ve kterých jsme lezli i další den. I přes oblíbenost těchto skal jsme měli spoustu možností, a tak si každá skupinka našla své. Pro některé byl výhled ze skály nevšedním zážitkem. Pro většinu bylo také velkým zážitkem si poprvé vyzkoušet slanění ze skály. Když už jsme byli vyčerpaní, vydali jsme se procházkou zpět na ubytování, kde jsme vydechli a pak jsme se šli zchladit do řeky. Užili jsme si spoustu legrace a mohli jsme si vyzkoušet paddleboardy. Večer jsme měli spoustu možností… Někdo hrál deskové hry, někdo frisbee a někdo volejbal. V neděli ráno nás místo rozcvičky probudila radost z toho, že rozcvička nebude, ale museli jsme si jít zabalit věci. Posilnili jsme se snídaní a vyrazili jsme opět do kopce ke skalám.
Nedělní lezení se velmi podobalo sobotnímu, takže jsme se ve stejných skupinkách pokoušeli o vrchol a opět jsme byli omámeni krásným výhledem. Po velkých výkonech jsme se všichni sešli na parkovišti, kam pro nás přijela auta, a vyčerpáni jsme odjížděli domů. Cestu nám zpestřila zastávka na benzince na nanuky, které přišly vhod. Po dlouhé cestě jsme měli rozchod opět u haly.
Celý víkend jsme si moc užili, a to díky skvělému kolektivu a počasí, které nám konečně vyšlo a nepršelo jako předešlé roky. Už teď se těšíme na další letní lezecké soustředění.

Emča Papayová a Natka Švecová

Stavěčský kurz

Pět náročných dnů v kuse jsme minulý rok o prázdninách strávili s Kubou a Štěpánem v lezeckém centrum Jungle v Praze. Byli jsme vrhnuti do světa čistě sportovního lezení a jeho zákulisí. Od rána do noci jsme stavěli, stavěli a stavěli. Ještě teď mám ukroucenou ruku. Můžu říct, že se dřina nakonec vyplatila a mohli jsme po absolvování u nás na stěně postavit 2. ligové závody pro mládež a pár boulderových závodů. Na těch můžete posoudit však sami.

Odkaz na článek od Saši Gendové (trenérka mládežnické reprezentace) zde.

Marťas

 

Monkey Cup a MCVV

První adventní víkend máme za sebou a pojďme si říct, co se všechno odehrálo. V sobotu 30. 11. se konalo poslední klání v rámci lezeckých závodů Monkey Cup. Tyto ústeckoorlické závody navštívilo přes 90 dětí, což je skoro nepochopitelné s ohledem na velikost místní stěnky. Z našich řad se zúčastnilo 12 závodníků. Jak se jim vedlo nám přiblíží závodnice, a na tomto závodě pověřená svěřenkyně, Zuzka Morávková (viz strana 2).

Adventní nedělní dopoledne se neslo na běžecké notě Malé Ceny Velké Verandy (MCVV). Organizačně skvěle zvládnuté závody, které moc neodpouští tréninkové manko. Trať vzdálená 4,2 km s 200 metry převýšení není jednoduchá a i přesto jsme se zde sešli v počtu 8 běžců reprezentujících oddíl. Více na https://www.mcvv.org/.

Odpoledne pak bylo zasvěceno především horolezecké metodice. Pod vedením předsedy klubu Kuby Valčíka jsme se v hojném počtu dvaceti šesti účastníků sešli v hale na stěně. Mezi hlavní probíraná témata patřilo jištění, štandování, slaňování a zdravověda, což jsou nezbytné vědomosti každého lezce. Dojmy a shrnutí od Romči Kašpara a Barči Valčíkové si můžete přečíst v předchozím příspěvku.