Bouldrový nominák v Brně 22. 2. 2020

            První kolo Českého poháru a zároveň jeden ze dvou závodů, které stanovují bouldrovou reprezentaci pro rok 2020, se konal v brněnském Hangáru.

            Tento rok nás netrýznilo brzké vstávání, jelikož jsme dorostly do kategorie A, která startuje až okolo jedenácté hodiny dopolední, společně se ženami. Domča a já jsme proto mohly poklidně nasednout do vlaku, vypít si ranní kávičku a vystoupit na stanici Brno hlavní nádraží. Pravé dobrodružství mohlo začít. Najít Hangár. Ovšemže kvůli mé navigační (ne)schopnosti jsme se vydaly na úplně druhou stranu. Byly jsme absolutně ztracené, proto jsme musely volat trenéra, aby nás zaregistroval, protože na místo se nedalo dostat včas. Na Hangár jsme došly jen o půl hodiny později, než jsme měly. Naštěstí program byl o hodinu zpožděný, takže jsme se v klidu přihlásily, rozcvičily, rozlezly a už jsme opět nestíhaly. Ženy začínaly lézt a my neměly připlá závodní čísla na tričku. Tak jsme tuto zodpovědnost nechaly na našich tréninkových partnerech a dopadlo to sice všelijak, ale vše jsme stihly.

            Boulder číslo jedna byla pro mě ztráta času, rajbasoidní hnus. Druhý boulder se mi docela líbil, jen jsem se nemohla srovnat v kroku ze zóny, tutíž žádný top, což byla škoda. Tenhle problém vyřešila Domča, chybělo jí jen málo k topu. V trojce jsem padala v kroku do topu pro změnu já. Čtyřku jsme vynechaly úplně, protože byla příliš koordinační. Pětka po zónu lehká, ale velmi těžký a dlouhý krok do topu. Na dynamické šestce jsem dala zónu. Domče se skoky moc nelíbí, proto do zóny nedoletěla. V sedmičce chyběla síla a nějaký ten centimetřík, ale zóna se dala. Osmému bouldru jsem se věnovala jen v posledních minutách, což byla chyba, protože jsem padala z kroku do topu. Konec. Poslední minuty uplynuly. Zcela vyčerpané se se všemi rozloučíme, Domča odcizí závodní číslo a jdeme na vlak.

            Upřímně musím pochválit Domču za její výkon, oproti minulým závodům je to neuvěřitelný progres. Svůj výkon bych raději nekomentovala, pořadí je sice dobrý, ale lezení jsem si představovala úplně jinak. Gratuluji všem zúčastněným závodníkům a zraněným přeji brzké uzdravení. Děkuji Dejvoj za jeho trpělivost a nám věnovaný čas.

 

 

VÝSLEDKY:

Dominika Serbáková v kategorii A (2003-2004) skončila na 14. místě, protože jí neuznali jednu zónu. V ženském rankingu pak  na 30. místě.

Žofie Košťalková se ve své kategorii A umístila na 7. místě a v ženách na 21. místě.

Martin Stráník skončil na 1. místě v mužích.

LUJS Cup 2019

V sobotu 14. prosince se uskutečnil již tradiční (většinou) předvánoční závod LUJS cup. Závodu se zúčastnilo celkem 34 lezců, lezkyň a lezčat. Zúčastnění nebyli pouze z domácího lezeckého klubu, ale i z okolních oddílů. Své zastoupení ve startovním poli měla například Česká Třebová či Lanškroun. Celý závod probíhal bez problémů a nesl se velmi přátelském a uvolněném duchu.

V dětské kategorii si pro vítězství dolezl Matěj Hlavatý, chlapeckou kategorii vyhrál Čenda Pinkas a v dívkách vyhrála Natálie Švecová. V kategorii ,,Masters“ nejvýš dolezl Martin Trnka. Ve velmi vyrovnaném souboji v ženské kategorii, kde rozhodlo až superfinále, vyhrála Martina Dušánková. Podobně vyrovnaný souboj se vedl i mezi muži, jako vítěz z něj nakonec vyšel Marek Škorpil. Oba vítězové těchto kategorií dostali zbrusu nový putovní pohár.

Na fotografie ze závodu se můžete podívat zde.

Monkey Cup a MCVV

První adventní víkend máme za sebou a pojďme si říct, co se všechno odehrálo. V sobotu 30. 11. se konalo poslední klání v rámci lezeckých závodů Monkey Cup. Tyto ústeckoorlické závody navštívilo přes 90 dětí, což je skoro nepochopitelné s ohledem na velikost místní stěnky. Z našich řad se zúčastnilo 12 závodníků. Jak se jim vedlo nám přiblíží závodnice, a na tomto závodě pověřená svěřenkyně, Zuzka Morávková (viz strana 2).

Adventní nedělní dopoledne se neslo na běžecké notě Malé Ceny Velké Verandy (MCVV). Organizačně skvěle zvládnuté závody, které moc neodpouští tréninkové manko. Trať vzdálená 4,2 km s 200 metry převýšení není jednoduchá a i přesto jsme se zde sešli v počtu 8 běžců reprezentujících oddíl. Více na https://www.mcvv.org/.

Odpoledne pak bylo zasvěceno především horolezecké metodice. Pod vedením předsedy klubu Kuby Valčíka jsme se v hojném počtu dvaceti šesti účastníků sešli v hale na stěně. Mezi hlavní probíraná témata patřilo jištění, štandování, slaňování a zdravověda, což jsou nezbytné vědomosti každého lezce. Dojmy a shrnutí od Romči Kašpara a Barči Valčíkové si můžete přečíst v předchozím příspěvku.