Letní lezecká dovolená 2020

Tradiční společensko-lezecká událost, která pro mnoho choceňských lezců představuje pomyslné otevření léta, proběhla letos na území naší republiky. Bylo to malebné prostředí Českého ráje, konkrétně oblast Příhrazy, kam se na prodloužený červencový víkend sjelo zdravé jádro našeho lezeckého oddílu. Přestože pískovcové lezení není pro každého a vyžaduje kromě pořádné fyzičky i vysokou psychickou odolnost, sešlo se nás v kempu bezmála třicet.

První lezecký den, tedy sobota, sloužil k seznámení s tamějším materiálem. I tak padaly obdivuhodné výkony, kdy bylo někdy s trochou strachu, sebezapření a zvýšené dávky odhodlání pokořeno opravdu hodně vrcholů. Poctivý lezecký den jsme zakončili koupáním v nedalekém rybníce. Někteří nedočkavci dokázali propojit sport s kulturou a k jejich velkému překvapení vyslechli koncert dechovky pod širým nebem.

V neděli už jsme věděli, jak to v Příhrazech drží (nebo spíš nedrží) a co můžeme od zdejších skal čekat, takže každý mohl lépe odhadnout, na co si troufne. Vydali jsme se ke Kobyle, skále, jež je nepsanou (nebo možná i psanou?) královnou příhrazské lezecké oblasti. Ční do výše 35 m a zblízka je skutečně impozantní. Mnohým z nás se zatajil dech již jen při pohledu na ni, i tak se ale mezi námi našly dvě nebojácné skupiny, které ten den na Kobylu podnikly výstup. Prvolezci Žofka (Česká cesta) a Šíma (Německá cesta) i jejich týmy si tak právem zaslouží obdiv jak lezců, tak nelezců.

Státní svátek připomínající den upálení Mistra Jana Husa sliboval oproti běžnému víkendu jeden den lezení navíc. Proto jsme s nelibostí a značným zklamáním pozorovali dešťové kapky, které začaly v pondělí ráno dopadat na zem, hlavu a bohužel i skálu. I když déšť netrval nijak dlouho, lezení na mokré skále nepřipadalo v úvahu. Na řadu tak přišel náhradní program v podobě turistiky. Většina naší skupiny se vydala na asi 12 km dlouhou procházku kouzelnou krajinou Českého ráje, přičemž nejzajímavější místa, která jsme navštívili, byly Drábské světničky a Píčův statek. A protože i to hezké jednou končí, i naše oddílová dovolená se dobrala zdárného konce. Díky všem za účast a pohodovou atmosféru.

Adršpach 2020

Letos jsme už pošesté trávili týdenní dovolenou na chalupě v Adršpachu. Od neděle do středy nám bylo počasí nakloněno a mohlo se lézt, noční déšť na čtvrtek naše lezecké plány zhatil, a proto jsme vytáhli kola a vyjeli do Broumova, na Bišík nebo až do nedalekého Polska. Nejmladšímu účastníku bylo pouhých osm měsíců, dle slov rodičů nejvyšší čas se seznámit s adršpašským pískovcem. Doufejme, že příští rok ve stejném čase si adršpašský týden zopakujeme.

Romana

Dětské lezecké soustředění 2020

Rok se s rokem sešel a opět nastal čas vyvézt na skály členy dětského horolezeckého kroužku, který vedou členové HK Choceň pod záštitou vysokomýtského Mikáda. Letos jsme vyrazili na nedalekou Vysočinu, kam nás přilákala možnost lezení na Čtyřech palicích a Drátníku. Celkem patnáct dětí ve věku od deseti do patnácti let a devět dospělých bylo ubytováno v chatkách u penzionu Poslední Míle na Milovech.

Celý víkend byl zahalen hrozbou deště a bouřek. Liják i blesky a hromy nás sice potkaly, ale i tak jsme z víkendu vytěžili, co se dalo. Páteční program ještě nebyl v duchu lezení, zato jsme si však stihli zahrát spoustu her, vykoupat se v Milovském rybníce i opéct buřty při večerním táboráku. Sobota pak byla naplno zasvěcená lezeckému sportu. Po brzké ranní rozcvičce, jejíž součástí byl i výběh do okolí, a vydatné snídani se už před devátou hodinou celá skupina pěšky vydala na Čtyři palice. Tam si díky rozmanitosti cest, které skalní útvar nabízí, přišli na své jak děti, které se se skálou setkaly poprvé, tak i ti ostřílenější lezci a lezkyně. Spousta dětí dolezla až na vrchol, kde jim odměnou za jejich úsilí byl krásný výhled do kraje. Někteří si dokonce poprvé v životě vyzkoušeli opravdové slanění ze skály. Ani po návratu na ubytování jsme nelenili. Opět se hrály hry a kdo chtěl, měl možnost se stejně jako předešlý den vykoupat v rybníku. Večerní průtrž mračen nás zahnala do jídelny uvnitř penzionu, kde proběhlo školení zdravovědy, které poskytl předseda našeho klubu Kuba. Děti se naučily, jak poznat, zda potřebuje člověk pomoc, jak komunikovat se záchrannou službou nebo jak uvést osobu do stabilizované polohy.

V neděli jsme i přes nejistou předpověď vyrazili na Drátník. Sotva jsme tam došli, začala se stahovat bouřková mračna. Situace nevypadala moc příznivě, ale ani vyloženě děsivě, rozhodli jsme se proto posečkat, jak se to vyvrbí. Nepustili jsme se raději do lezení, ale při zemi se dětem rozděleným na dvě party dostalo instruktáže o tom, jak slaňovat s prusíkem a zakládat vlastní jištění. Bohužel to netrvalo dlouho a skutečně přišel déšť. Ten nás zahnal zpět do kempu, kde se, jen co jsme se schovali pod střechu, proměnil v pořádný liják. Víkendové soustředění tak bylo vlivem počasí ukončeno dříve, než jsme plánovali, i tak ale můžeme říci, že jsme toho stihli dost a s průběhem celé akce jsme byli všichni spokojeni. Za finanční podporu děkujeme Českému horolezeckému svazu, Mikádu, Městu Choceň a Pardubickému kraji.

S podporou: