Krkonošská 100ka

16.6. 2018 jsme se vydali na dálkový pochod napříč Krkonošemi a zastupovali tak na této vyhlášené akci s letitou tradicí náš oddíl HK Choceň v jiné disciplíně, než je lezení. Zvolili jsme sice kratší trasu, jen 56 km, ale ta dala také pořádně zabrat! Start byl ve Vrchlabí. Přes Žalý, kde bylo 1.občerstvení, a Labskou jsem došli do Špindlerova Mlýna k 2.občerstvení. Tady jsme si ještě říkali, jak to hezky ubíhá. Dokonce jsme nečekaně potkali jiné členy HK na výletě a tato chvilková nepozornost způsobila, že jsme si trasu prodloužili asi o 3 km a ztratili nejmíň půlhodiny. Dále jsme šlapali přes Lužickou Boudu (3.občerstvení), Polsko a nahoru přes Soví sedlo. Sněžku jsme letos vynechali, skoro si troufám říct naštěstí, protože nohám by se asi moc nechtělo. Pak už jen kolem Luční Boudy a Výrovky dolů do Strážného (poslední občerstvení) a hurá do Vrchlabí. Chtěli jsme to dát trošku rychlejším tempem, kopce sbíhat, ale cestou do mírného kopečku přes nekonečně dlouhé Strážné, kdy už jedna noha brká o druhou a hlava ví, že ji ještě minimálně 6 km čeká, a parťák má vražedné tempo, jsem si říkala: „Už nikdy!!!“ Teď už se snad i začínám těšit na další rok. Celý pochod se nám podařilo ujít za necelých 10 hodin.
Jana

Sobota 16.6.2018, 4:15h, vstáváme; grrr, normální lidi ještě 4-5 hodin sladce spí! V 6:06 jsme ve Vrchlabí, zaregistrovat a v 7:00 v trenkách a triku vyrážíme. Do Špindlu v pohodě, dokonce podle plánů mé drahé polovičky kopce sbíháme.Ve Špindlu tradiční občerstvení, doplňuju ionty krakonošovou desítkou. Na dlouhou dobu pozitivní prvek akce. V lesoparku za lanovým centrem potkáváme Páju a Páju a Jana přijímá povzbuzující SMS: „Právě jsme vstali a myslíme na vás.“To potěší. Je něco po desáté a my se před lávkou vydáváme po nesprávné větvi modré TZ, slepě následujíce jakési pako s propozicemi pochodu na batohu. Po cca 1km nám to dojde, vracíme se, ale mírný náskok způsobený sbíháním kopců je fuč. Po výživném stoupání oběd na Lužické Boudě. Krátký výšvih a je zde krajinově vděčný traverz polskou stranou hor. Dlouhý chodník z půlkulánů a opět sbíháme. Uf, uf, jde to nějak ztuha. Občerstvení v mysliveckém domečku letos organizátoři vynechali(grrr), takže hajdy kolem chaty StrzechaAkademicka ke slezské Boudě (Dom Slaski). Ještě že se letos neleze na Sněžku, začínám toho mít docela dost. Cestou na Luční Boudu míjíme pár chlapů stojících u ležící mladé ženy. „Všechno v pohodě?“ ptám se. Přikývnou. „Všiml sis? Ta holčina měla stehno propíchnuté hůlkou,“ říká Jana. Nevšiml. Chvíli si připadám jako idiot. Na Luční Boudě doplňujeme na WC vodu do PETky. Krátké stoupání a dalo by se sbíhat, pokud by stehna dovolila. Nedovolí, tak alespoň protahuji krok a Jana začíná popobíhat(což jí vydrží až do cíle, nechápu, kde nabrala takovou fyzičku). Od Výrovky už tak řídká konverzace ještě zřídne až na malou výjimku u bufetu Na rozcestí, kde se bavíme, jestli si dám pivo. Nedám, a tak mažeme dál. Zbytek cesty se nese v duchu myšlenky „Rychle, rychle, ať to máme z krku“. Na loukách nad Vrchlabím vidíme sem tam účastníky přicházející z úplně jiného směru než my. Taky zakufrovali, to potěší. Konečně cíl. Guláš a pivo, zpátky naštěstí řídí Jana. Takže příště pod 9 hodin.
Martin

Horoprojížďka na kole pro malé i velké

První letošní společná horoprojížďka se uskutečnila v sobotu 23. 6. 2018. Sraz byl stanoven na devátou hodinu u závory na začátku cesty Formanky.    I přes chladné a sychravé počasí předčila účast veškerá očekávání. Dorazili mladí i malí bikeři, starší dorostenky i zkušení jezdci a jezdkyně. Trasa byla podobná legendárnímu Chozbiši z dílny Davida Richtera, který byl rovněž přítomen. Vyjížďka proběhla v příjemném tempu za kolektivní zábavy              a přiměřené dřiny. Všichni přežili ve zdraví (až na Ondru P., který si odřel kolínko).

Šíma

Ádr 2018

Tak jako každým rokem , tak i letos se konala od neděle 3.6. do neděle 10.6. týdenní lezecká akce na chalupě ČD v Adršpachu. 

Počasí přálo tak napůl, zpočátku akce pršelo a lézt se nedalo, nicméně od středy již bylo pěkně a to až do soboty. Lezení  zahájila hned ve středu převážně dívčí skupina. Společně všichni mocně zalezli na kopci-Křížáku. Třešničkou na dortu toho dne byl přeskok z Křížové jehly na Pevnost, za což se úspěšným skokanům dostalo patřičného uznání. Navečer přijeli také další členové oddílu.

Ve čtvrtek  za jasné oblohy už větší skupinka lezců šla zdolávat věže přímo do skalního města a menší skupinka zdolávala věže na kopci. Večer se  hodnotily šrámy utržené při lezení. Myslím, že vyhrála Blanička se slušně odřenými zády, které získala na Milencích. Večer dorazily další posily lezců.

Páteční lezení bylo opět ve znamení sluníčka a krásných cest opět ve Městě a také na kopci. Totéž se dá říci o sobotě, přestože předpověď počasí nebyla nejpříznivější. Naštěstí bouřky, které chodily okolo, nedorazily až do Ádru.

 

Neděle už byla ve znamení loučení a balení.

Velký dík patří Jirkovi Homolkovi za organizaci akce.  No a myslím, že se těšíme na příští rok, že se zase sejdeme na stejném místě a něco pěkného vylezeme. Jen je potřeba sehnat dostatek morálu… nevíte někdo , kde se dá koupit?

Romča

Monkey cup 2. kolo

Během minulého víkendu 9.6. proběhlo druhé kolo Monkey Cupu v České Třebové. Ráno jsme s dětmi vyrazili pro změnu vlakem. V České Třebové nás přivítal osvěžující deštík, který byl naštěstí krátký a jediný za celý den. Jelikož závody probíhaly na venkovní stěně ZŠ Habrmanova, tak by vytrvalý déšť dosti zkomplikoval průběh závodu. Naštěstí ale bylo krásně, závodníků se dostavilo kolem šedesáti a závody probíhaly bez komplikací. Náš horolezecký klub reprezentovalo sedm závodníků. Každá kategorie měla dvě kvalifikační cesty na obtížnost, jednu cestu na rychlost a jako doplňkovou disciplínu organizátoři zvolili již tradičně slackline. Cesty na obtížnost se prolínaly skrze kategorie a tím občas nastával problém dlouhých kroků a ve výsledku pak určovalo pořadí rychlost nebo doplňková disciplína. Na druhou stranu to nejsou závody jen na obtížnost. Podívejte se, jak se nám dařilo.

Připomínám, že další kolo tohoto lezeckého seriálu bude u nás na stěně v Chocni. Věřím, že se ho zhostíme v plné parádě, jako jsme již zvyklí z pořádání Českého poháru.

Aby toho děti neměly málo, tak jsme vyzkoušeli i místní boulder, který mile překvapil.

U11
5. Jan Kubát

6. Veronika Šedová

U13
1. David Hejzlar

 

U16
1. Žofie Košťálková

3. Dominika Serbáková

U20
1. Zuzana Morávková

2. Veronika Jentschke

 

Výsledky a další informace na http://omcup.cz/.